Video a zvuk
Duše - stáhnout mp3
V souvislosti s člověkem se často hovoří o duši – oč se jedná si nejsnáze vysvětlíme, když se vrátíme do minulosti… Během doby kamenné jsme se coby lidé postupně začali odlišovat od zvířat – důležitou roli v tom hrálo napřímení trupu, uvolnění rukou pro práci, řeč, vznik myšlení a vývoj mozku. Po skončení doby ledové se lidé se počínaje územím dnešní Asie lidé postupně začali usazovat a přecházet na zemědělský způsob obživy. Kromě vývoje lidského těla a změny způsobu života se postupně měnilo i to, co se odehrává v lidském nitru. Předchozí prožívání, tj. zhruba do konce poslední doby ledové, bylo totiž orientované převážně navenek, a pod vlivem převládajících sil přitažlivosti a odpudivosti mělo i výrazný charakter „zaútoč nebo uteč“, který vidíme dodnes v chování zvířat. Činností JÁ, tedy především myšlením, se okolo konce poslední doby ledové v lidském nitru začalo více probouzet jiné prožívání. Navenek se to projevilo vznikem určité kultivovanosti v reakcích na okolní podněty, v lidském nitru se postupně rozvíjela rozmanitost a barvitost vnitřních prožitků. Jinými slovy – začali jsme postupně zušlechťovat, zjemňovat a tím dále vyvíjet část astrálního těla, původně společného se zvířaty. Vznikla tím lidská duše.
Pro první přiblížení tedy můžeme říci, že názvem (lidská) duše označujeme tu část původně zvířecího astrálního těla, která byla proměněna přirozenou činností JÁ v člověku. Schematicky to ilustruje následující obrázek:
Duši si tedy můžeme představit jako „obal“, který si z části původního astrálního těla svou činností vytvořilo a dále vytváří JÁ. Duše se tak stala jakýmsi spojovacím článkem, mezičlánkem, mezi JÁ a nižšími články – tedy astrálním, éterickým a fyzickým tělem. Duše a s ní spojené rozmanité vnitřní prožívání se staly dalším rysem, který nás lidi odlišuje od zvířat. Postupný vývoj zárodku lidské duše po skončení poslední doby ledové vedl k následnému vzniku prvních starověkých kultur.
Je důležité zopakovat a zdůraznit, že všechna uvedená znázornění jsou ryze schématická – ve skutečnosti jsou jednotlivé články člověka a ostatních bytostí vzájemně prostoupeny podobně, jako jsou v bílém světle obsaženy všechny barvy spektra:
