Video a zvuk
Vědět nebo věřit? - stáhnout mp3
Zde se na chvíli zastavme a zamysleme se nad označením „duchovní věda“. Proč věda? Nepokoušíme se tím jenom „obléknout“ různé jiné pojmy (ezoterika, duchařina, fantazírování, …) do důvěryhodnějšího kabátu? Abychom našli odpověď, potřebujeme si ozřejmit, co je to vlastně věda. Jako pomůcku použijeme jazyk našich západních sousedů – německy se věda řekne „Wissenschaft“, což je složenina z podstatného jména „Wissen“ neboli „vědění“ a slovesa „schaffen“ neboli „vytvářet“. Jinými slovy věda, „Wissenschaft“, je to, co vytváří vědění.
Na to, jak věda vytváří vědění, odpovídá Wikipedie, když říká: „Věda je propracované a obecné empirické a rozumové poznávání, vycházející z pozorování, rozvažování nebo experimentu.“ Jinými slovy věda je postup, jak získat vědění o něčem, co jsme dosud nepoznali. Tento postup obsahuje tři základní opakující se kroky:
- Pozorování:
„Když si lehnu do vany naplněné vodou, voda mě nadlehčuje“ - Hypotéza:
„Že by těleso ponořené do stojaté tekutiny, bylo nadlehčováno silou rovnající se tíze tekutiny stejného objemu, jako je ponořená část tělesa?“ - Ověření:
- Pozorování můžeme provádět vlastními smysly nebo prostřednictvím pomůcek – např. mikroskopu, měřicího přístroje, družice apod.
- Hypotézou vyjadřujeme, co si myslíme o tom, co jsme vypozorovali. Pro vytvoření hypotézy musíme zapojit své myšlení – a to mnohdy velice intenzivně.
- Ověřením zjistíme, zda je naše hypotéza správná. Ověření může proběhnout formou experimentu, tj. vyzkoušení v praxi, jako v tomto příkladu Archimédova zákona, nebo logickou úvahou, tedy za pomoci myšlení, když experiment není možný. Logické důkazy provádíme například v matematice.
Je zřejmé, že tyto kroky poznání nejsou jen doménou vědy, ale zcela automaticky je uplatňujeme i v každodenním životě. Důležité je, že máme-li se dobrat k poznání, musí být všechny tři kroky v nějaké formě zastoupeny – v opačném případě dojdeme namísto vědění k iluzi nebo k nesmyslu. Přenesme si nyní tento postup získávání vědění na naši tématiku:
Pozorování: Většina lidí zatím nemá schopnost přímo pozorovat nehmotné světy, můžeme ale využít „pomůcky“. V tomto případě se jedná o svědectví lidí, jako dříve zmíněný Dr. Alexander, a především o sdělení zasvěcenců, kteří mají schopnost vnímat nehmotné světy.
Hypotéza: Svědectví lidí jako Dr. Alexander můžeme brát jako pomyslné střípky, ze kterých si svým myšlením můžeme skládat vlastní hypotézu o tom, co vypozorovali. Sdělení Rudolfa Steinera nám to výrazně usnadňují – rozsahem jeho celoživotního pozorování nehmotných světů, kvalitou předaných informací díky úrovni jeho vědomí, a systematickým podáním.
Matematika je abstraktní vědní disciplína a odehrává se v myšlení. Matematické hypotézy ověřujeme logickými důkazy i jinými myšlenkovými postupy. Projevy matematiky jsou však samozřejmou a hmatatelnou součástí našeho hmotného světa – a to přesto, že matematika je nehmotná, a ještě nikdo si nikdy nesáhnul na přímku, na integrál, ani na komplexní číslo.
Ověření: Sdělení o nehmotných světech jsou obdobně nehmatatelná, jako matematické hypotézy – a přesto můžeme, nebo právě proto musíme, s nimi zacházet stejně. Tedy ověřovat tyto hypotézy tím, že budeme přemýšlet a vše si uvádět do logických a věcných souvislostí.
Tyto stránky pracují s hypotézami, že svět, ve kterém žijeme, je projevem dění v nehmotných světech, a že člověk je duchovní bytost, která se opakovaně inkarnuje do hmotných fyzických těl. Je na každém z nás, pokud se pro to rozhodneme, si to ověřit. Jednak tím, že budeme přemýšlet a všechny informace si uvádět do souvislostí. A dále tím, že budeme z této perspektivy pozorovat člověka, život a okolní hmotný svět – a vnímat v něm projevy nehmotného světa podobně, jako např. můžeme vnímat projevy matematiky v autě, kterým jezdíme do práce.
To, co díky svým mimořádným schopnostem Rudolf Steiner v nehmotných – duchovních světech vypozoroval, systematicky zprostředkoval postupem „pozorování – hypotéza – ověření“. Proto se jeho dílo může nazývat – a nazývá – duchovní věda. Duchovní věda má však ještě jinou dimenzi, než je vědění. Když se jí začneme zabývat a začneme rozkrývat další a další tajemství člověka, života a světa, vyklíčí v nás kromě vědomostí i pocity obdivu a pokory k tomu, co je „nad námi“. Tyto pocity v nás vyústí ve všeobjímající lidské teplo a v něco, co bychom mohli nazvat láskou ke všemu, co je. Poznání duchovních světů otevře naše srdce, aby dokázalo pojmout a cítit šíři a hloubku dimenze, ve které žijeme, a které jsme účastníky…
Kéž k tomu tyto stránky ODYSEA POZNÁNÍ poslouží jako odrazový můstek.
