Tři základní životní principy

Video a zvuk

Tři základní životní principy – stáhnout mp3

Jako úplný základ práce na sobě se především můžeme rozhodnout uplatňovat tři základní životní principy:

Princip „Dobrý člověk“
Princip „Odpuštění“
Princip „Chyba jako příležitost“

Princip Dobrý člověk se týká zdánlivých banalit každodenního života a začíná upřímným pozdravem. Učíme se být bdělí ve všednodenních, často otravných, situacích a učíme se všímat si svých vnitřních rozpoložení, obzvláště když jsou rozmrzelá či jinak „naježená“. Učíme se zmobilizovat vnitřní sílu, překonat bránící se ego a pokusit se tu vnitřní smršťující naježenost jakoby přetavit v její opak otevírající se světu.
Kdy provádíme – průběžně.
Časová náročnost – žádná.

Odpuštění má jednak zásadní význam pro člověka, který dokáže odpustit, jednak pro mezilidské vztahy i pro lidské společenství jako celek. Možnost odpouštět máme k dispozici od doby, kdy na Zemi pobýval Kristus. Přesto nebývá odpuštění zpočátku snadné, neboť sílu odpouštět je třeba uvnitř sebe probudit a vycvičit. Naučíme se proto používat pomůcky, které odpuštění výrazně usnadňují a umožňují odpouštět i tehdy, když bychom to zatím vlastní silou nezvládli.
Kdy provádíme – v případě potřeby, když nastane situace, která vyžaduje odpuštění.
Časová náročnost – 15-30 minut pro každý případ (detaily níže ve zvláštní kapitole).

Cílem nás lidí je vyvinout se ve svobodnou, uvědoměle a zodpovědně konající bytost. Jak jinak se tomu naučit než tím, že budeme dělat chyby, a z těchto chyb se učit – dělat chyby je v podstatě naše lidské privilegium (tuto možnost nemá žádná z bytostí duchovní hierarchie). Naučíme se proto vědomě využívat své chyby jako příležitost k poučení a k posílení sebe sama pro lepší zvládání dalších nezdarů, které přinese život. Životní princip „chyba jako příležitost“ uplatňujeme každodenním cvičením, které nazýváme ohlédnutí za uplynulým dnem.
Kdy provádíme – pravidelně 1x denně večer před spaním.
Časová náročnost – 3-5 minut denně.

Třemi základními životními principy a jejich praktickým uplatňováním se podrobně zabýváme v sekci
Tři životní principy.

Šest základních cvičení

Video a zvuk

Šest základních cvičení – stáhnout mp3

Připraveni základními životními principy se můžeme rozhodnout pro tzv. šest základních cvičení. Tato cvičení zformuloval Dr. Rudolf Steiner na základě svého vědění zasvěcence. Cvičení jsou cíleně zaměřena na to, abychom se pevně ukotvili na Zemi a v sobě – abychom získali kontrolu nad svým myšlením, nad projevy cítění a nad svou vůlí, a tím nad svými činy. To dále významně napomáhá našemu úsilí o co možná vyvážené pozemské žití.

V šesti základních cvičeních jde v prvé řadě o to, posílit a zkonsolidovat svou vůli jako základní sílu duše, a prostřednictvím vůle získat kontrolu nad dvěma dalšími aspekty duše – tedy nad myšlením a nad projevy pocitů, které uvnitř prožíváme. Současně jde o to, posílit a zkonsolidovat své myšlení jakožto hlavní výdobytek nás lidí, aby se uvnitř v nás stalo pevným bodem, o který se pomyslně opírá vůle i cítění. A trénujeme bdělost a vědomé reakce v běžných situacích každodenního života. Šest základních cvičení má do určité míry také co do činění s rozvojem pěti z celkem sedmi článků nás lidí jako duchovní bytosti – fyzického, éterického a astrálního těla, JÁ a Vyššího Já.

O jaká cvičení se jedná:

Cvičení pro ovládání myšlení
Cvičení pro ovládání konání
Cvičení emocionální stability
Cvičení pozitivity
Cvičení nezaujatosti
Cvičení životní rovnováhy

Cílem cvičení pro ovládání myšlení je zvědomit si běh svého myšlení a vůlí ovládat své myšlení směrem, kterým chceme, aby se ubíralo – tedy aby (zpočátku aspoň během cvičení) myšlení neběželo nahodile nebo jen na základě vnějších podnětů. Své myšlení tím dostáváme pod kontrolu, soustředíme je a udržujeme je na věcné úrovni. Tím se ukotvujeme pevně na zemi. Ovládat své myšlenky je i projevem uvědomění a zodpovědnosti vůči okolí. Myšlenky jsou totiž reálné síly. Vysíláme-li vůči někomu ošklivé myšlenky, škodíme mu. Jsme ale podřízeni působení zákona příčiny a následku neboli karmy, takže to, co ošklivými myšlenkami někomu jinému pošleme, se nám dříve či později vrátí jako bumerang. Tím, že jsme bdělí a stáváme se pozorovateli i aktéry svého myšlení, je současně pozvedáme na úroveň živého (živoucího) myšlení. To je myšlení z vlastní vůle, bez smyslových podnětů, a jeho orgánem je srdeční čakra a srdce. Vytváříme tak základ pro to, abychom v životě dokázali využívat jak hlavu, tak srdce, a to co možná v harmonické souhře. Rozvíjíme i svou schopnost vnímat jemněji a citlivěji své fyzické tělo. Souhrnně vyjádřeno, hlavním zaměřením tohoto cvičení je MYŠLENÍ.
Kdy provádíme – pravidelně 1x denně, ideálně ráno.
Časová náročnost – asi 5 minut denně.

Cílem cvičení pro ovládání konání je pozvednout do vědomí dění uvnitř v sobě mezi rozhodnutím něco udělat a tím, že to vykonáme. Dostáváme tak pod kontrolu projevy své vůle – tedy abychom dokázali jednat konsolidovaně ze svého nitra, a nikoliv jen na základě nahodilých vnějších i vnitřních podnětů. V praktickém životě je cvičení cíleno na zvládnutí prokrastinace jakož i nadměrného „konzumu“ toho, co nám předkládá internet a další média. Trénujeme vůli dělat i věci, do kterých se nám nechce, místo nenápadného odsouvání na později třeba tím, že se rádi necháme odvést či svést něčím zábavnějším. Získáváme sílu naplnit svá předsevzetí, a přitom se ukotvujeme na pevnou zem, abychom dokázali reálněji odhadnout své možnosti a nestavěli vzdušné zámky. Posilujeme vůli zvednout se třeba od videí, která se nám jedno za druhým nabízejí. Zprostředkovatelem mezi vůlí („chci zvednout ruku“) a činem („ruka se zvedá“) je naše éterické tělo. Tímto cvičením proto také aktivujeme své éterické tělo a učíme se je vnímat. To napomáhá otevřít cestu k vnímání okolního éterického světa. Souhrnně vyjádřeno, hlavním zaměřením tohoto cvičení je VŮLE.
Kdy provádíme – pravidelně 1x denně ráno, pak průběžně.
Časová náročnost – asi 1 minuta denně.

To, jak v se našem nitru vynořují pocity, nemáme možnost příliš ovlivnit. Ovlivnit ale můžeme to, jak se vzniklými pocity naložíme a do jaké míry se jimi necháme ovlivňovat. A o to jde při cvičení emocionální stability – dovolit si prožívat plně a do hloubky své pocity, avšak ovládat vůlí jejich průchod navenek. Jinými slovy ať už se to ve mně vaří nebo jsem v euforii, můžu se rozhodnout prožívat to pouze uvnitř a mám sílu nedat tomu v daném okamžiku průchod navenek. Můžu se rozhodnout, zvládnout danou situaci s tváří pokerového hráče, a uvnitř dát přesto průchod všemu, co se ve mně právě odehrává. Když se totiž naše pocity projevují navenek impulsivně nebo formou rychlého a nepředvídatelného střídání nálad, zraňujeme tím své okolí a v konečném důsledku škodíme sobě, neboť naše okolí nám to dříve či později vrátí. Naše vnitřní pocity vycházejí z astrálního těla a pokud nevyvineme vědomé úsilí, projeví se navenek formou emocí. Tím, že ovládneme vnější projevy svých vnitřních pocitů, se učíme vnímat své astrální tělo. To otevírá cestu k vnímání okolního astrálního světa. Souhrnně vyjádřeno, hlavním zaměřením tohoto cvičení je CÍTĚNÍ a z něho pramenící EMOCE – neboli zušlechtění našeho pocitového a emocionálního prožívání.
Kdy provádíme – pravidelně 1x denně ráno, pak průběžně.
Časová náročnost – asi 2 minuty denně.

Ohlédneme-li se za uplynulým životem, patrně zjistíme, že na každé situaci, kterou jsme v dané chvíli vnímali jako negativní, bylo i něco pozitivního – byť to je většinou patrné až později, dodatečně, zpětně. Cílem cvičení pozitivity je si tuto skutečnost zvědomovat, zdržovat se zbytečné kritiky, projevovat zájem a hledat to, co je pozitivní, i v negativním. A to ihned v daném okamžiku, a nikoliv až zpětně. Jde tedy o to, překonat navyklou kritičnost, a se zájmem vyhledávat ve zkušenostech, v situacích a ve věcech vědomě i to, co je v nich dobrého, hezkého, pozitivního. Nejedná se tedy o přemalovávání negativního na pozitivní, ošklivého na hezké, páchnoucího na voňavé, ale jde o vědomé vyhledávání pozitivních stránek toho, co vnímáme jako negativní. Tím se učíme, vnímat svět jako propojený celek a neztrácet se v jeho extrémech, a otevíráme se vůči nenápadným skutečnostem a dějům na pozadí, které by jinak zůstaly nepovšimnuty. Propojujeme vůli s láskou, tím se pozvedáme nad své ego, a umožňujeme tak svému skutečnému JÁ pronikat pod povrch věcí, které se na první pohled zdají zřejmé. Souhrnně vyjádřeno, hlavním zaměřením tohoto cvičení je MYŠLENÍ, jehož síly prostupují do CÍTĚNÍ.
Kdy provádíme – pravidelně 1x denně ráno, pak průběžně.
Časová náročnost – asi 1 minuta denně.

Cvičení nezaujatosti nás učí, vědomě přistupovat ke všemu co možná tak, jako bychom to právě prožívali poprvé. Otevíráme se schopnosti nezavrhovat něco automaticky jen proto, že jsme to dosud pokládali za neuvěřitelné nebo nemožné. Současně se učíme to balancovat s tím, že stojíme pevně na Zemi a nenecháváme se bezmyšlenkovitě strhnout k úletům do nereálných fantazií. Na tomto základě připouštíme, že podle okolností by na tom „mohlo něco být“ – koneckonců jsme ještě nezažili všechno, co na světě může existovat. To se týká také obrazu hmotného světa, který jsme získali žitím v materiálním prostředí i školním vzděláním. Tento na první pohled zřejmý a rádoby jediný pohled na svět by nám neměl bránit v tom, abychom se otevřeli vůči nehmotným světům, hledali je a zkoumali je. Když se s nohama pevně na Zemi otevíráme i tomu, co bylo dosud nemyslitelné, otevíráme se i možnosti proniknout i daleko za hranice našeho materiálního bytí, do hlubší podstaty světa. Rozšiřujeme svou perspektivu na úroveň, ze které pomyslně vnímá svět naše Vyšší Já. Souhrnně vyjádřeno, hlavním zaměřením tohoto cvičení je MYŠLENÍ, jehož síly prostupují do VŮLE.
Kdy provádíme – pravidelně 1x denně ráno, pak průběžně.
Časová náročnost – asi 1 minuta denně.

Ve cvičení životní rovnováhy jde o to, trvale uplatňovat základní životní principy a trvale provádět základní cvičení, a přitom je začlenit do svého života tak, aby se staly jeho zcela přirozenou a vzájemně provázanou součástí. Cílem je, hledat a nalézat rovnovážný střed v rozmanitých aspektech každodenního života, které se na první pohled jeví černobílé. Při tom jde i o to, v návaznosti na tři životní principy (Dobrý člověk, Odpuštění, Chyba jako příležitost) si uvědomovat souhru a organickou provázanost předchozích pěti základních cvičení (Ovládání myšlení, Ovládání konání, Emocionální stabilita, Pozitivita a Nezaujatost). A jde také o to, slaďovat tyto principy a cvičení se svým životem tak, aby tvořily jediný provázaný harmonický celek, který vyúsťuje právě v novou životní rovnováhu. Takto vnímaná cvičení se pomyslně sbíhají do našeho srdce, kde vytvářejí náš vnitřní opěrný bod – pomyslný „střed“. Pozorováním a uvědoměním si organické souhry předchozích pěti základních cvičení v podstatě začínáme vnímat své myšlení, které vychází z naší vůle. Možná dokonce začneme o svém myšlení hlouběji přemýšlet a pronikat do jeho dosud skrytých zákoutí. Souhrnně vyjádřeno, hlavním zaměřením tohoto cvičení je MYŠLENÍ, jež se naplňuje v MYŠLENÍ.
Kdy provádíme – pravidelně 1x denně ráno, pak průběžně.
Časová náročnost – asi 1 minuta denně.

V šesti základních cvičeních jde o to, abychom dostali myšlení, cítění a vůli coby tři základní síly své duše pod kontrolu svého JÁ – tedy pod svou vlastní kontrolu. Můžeme to ilustrovat následujícím obrázkem:

Šesti základními cvičeními a jejich praktickým prováděním se podrobně zabýváme v sekci
Šest základních cvičení.

Případné další informace o šesti základních cvičeních lze rovněž nalézt v knize Jana Dostala (1920–2015) „Šest základních cvičení“:

Nyní se podívejme, jak postupovat, pokud se rozhodneme uplatňovat tři základní životní principy a praktikovat šest základních cvičení.

Postupný rozběh

Video a zvuk

Postupný rozběh – stáhnout mp3

Rozhodneme-li se uplatňovat základní životní principy a praktikovat základní cvičení, je důležité začít postupně – nespěchat a dopřát svému organismu čas, aby si zvykal. A dopřát čas i sobě, abychom životní principy a základní cvičení jedno po druhém zvládli a postupně je začlenili do svého života tak, aby se staly jeho přirozenou součástí.

Jako vhodný se ze zkušenosti a v případě šesti cvičení i podle doporučení Dr. Steinera jeví následující časový postup, během kterého si postupně po měsících v uvedeném pořadí přidáváme:

Měsíc	Nově začneme	Celkem probíhá
1.	Životní princip „Dobrý člověk“	Dobrý člověk
2.	Životní princip „Odpuštění“	Dobrý člověk, Odpuštění
3.	Životní princip „Chyba jako příležitost“	Dobrý člověk, Odpuštění, Chyba jako příležitost (tj. „ohlédnutí za uplynulým dnem“)
4.	Cvičení pro ovládání myšlení	Dobrý člověk, Odpuštění, Chyba jako příležitost, Ovládání myšlení
5.	Cvičení pro ovládání konání	Dobrý člověk, Odpuštění, Chyba jako příležitost, Ovládání myšlení, Ovládání konání
6.	Cvičení emocionální stability	Dobrý člověk, Odpuštění, Chyba jako příležitost, Ovládání myšlení, Ovládání konání, Emocionální stabilita
7.	Cvičení pozitivity	Dobrý člověk, Odpuštění, Chyba jako příležitost, Ovládání myšlení, Ovládání konání, Emocionální stabilita, Pozitivita
8.	Cvičení nezaujatosti	Dobrý člověk, Odpuštění, Chyba jako příležitost, Ovládání myšlení, Ovládání konání, Emocionální stabilita, Pozitivita, Nezaujatost
9.	Cvičení životní rovnováhy	Dobrý člověk, Odpuštění, Chyba jako příležitost, Ovládání myšlení, Ovládání konání, Emocionální stabilita, Pozitivita, Nezaujatost, Životní rovnováha
Dále	—	Dobrý člověk, Odpuštění, Chyba jako příležitost, Ovládání myšlení, Ovládání konání, Emocionální stabilita, Pozitivita, Nezaujatost, Životní rovnováha

Na „plný rozsah“ se tedy dostaneme během 9 měsíců a celkový „snímek“ dne z pohledu cvičení pak tedy vypadá takto:

Ráno 6 základních cvičení – (asi 10 minut)
.
Přes den vědomá bdělost – vůči principům „dobrý člověk“, „odpuštění“ a tomu co po nás vyžadují cvičení (vteřiny až minuty denně)
.
Večer před spaním ohlédnutí za uplynulým dnem – princip „chyba jako příležitost“ (asi 5 minut)

Plus nadto 15-30 minut času na každý „případ“ odpuštění, a to typicky večer nebo o víkendu.

Zpočátku, než si na cvičení zvykneme jako na každodenní pravidelnou součást života, může být praktické, udělat si 1x týdně chvilku na retrospektivu uplynulého týdne a záměr na příští týden.

Při uplatňování základních životních principů a při praktikování základních cvičení platí tři důležité zásady:

Zásada PRAXE:
Tři životní principy i šest základních cvičení jsou natolik triviální, že by to mohlo svádět k nápadu „přečetl/a jsem si to, je to jasné, rozumím tomu, to mi stačí“ … omyl! Životní principy je třeba uplatňovat v každodenním životě, základní cvičení je třeba pravidelně praktikovat. Je třeba konat, nestačí o tom vědět. Malé dítě se také naučí chodit jen tak, že to tak dlouho zkouší, až se to podaří. Vysvětlit mu, že stačí se postavit a začít střídavě klást jednu nohu před druhou, není k ničemu. S životními principy a základními cvičeními je to podobné…
.
Zásada SNAHY bez OČEKÁVÁNÍ:
Očekávat nějaký konkrétní výsledek jej zpravidla oddaluje. Rozhodující je snaha, byť bychom i měli pocit, že k ničemu nevede a že všechno děláme špatně. Výsledek se dostaví třeba právě tehdy, když to budeme nejméně čekat.
.
Zásada PRAVIDELNOSTI a VYTRVALOSTI:
Alfa a omega veškeré této práce na sobě je pravidelnost – neboli „rytmus nahrazuje sílu“. Přitom životní principy a základní cvičení mají smysl jen tehdy, když vytrváme a začleníme je do svého života jako jeho přirozenou součást … aby nám doslova přešly do krve.

Začali jsme tím, že prvotním impulsem pro práci na sobě nezřídka bývají životní trable – určité předpoklady k nim jsme získali typicky (ale nejen) v dětství. Přibližné orientační srovnání efektu základních životních principů a základních cvičení z perspektivy řešení životních trablů ukazuje následující tabulka:

	Zmenšení sil podvědomí a nevědomí	Zvětšení síly bdělého vědomí
Dobrý člověk	x	x
Odpuštění	X X X	X
Chyba jako příležitost	X X	X X
Šest základních cvičení	X	X X X

Z praktického pohledu jde v první řadě o to, dostat se do svého pomyslného středu a co možná s nadhledem zvládat výzvy, které zákonitě přináší život. Jinými slovy zkrotit pomyslného mustanga, jímž je naše vlastní nitro, aby nás neshazoval, ale aby nám sloužil.

Zásadní je nezůstat jen u řešení trablů a žehrání na dětství a na jiné nepříznivé okolnosti. Jde především o to, krok za krokem dělat „z citrónů limonádu“ – to znamená využívat své životní trable jako odrazové můstky pro práci na sobě, pro své okolí – a pro vyšší cíle. A než postoupíme k jednotlivým principům a cvičením, podívejme se, o jaké vyšší cíle se například jedná…